Pondělí, 26 září, 2022
aktualne

Velikonoce a naši předkové: Proč vybírali ústy kamínky z potoka?

Velikonoce – nejvýznamnější a nejstarší svátek všech křesťanů. Dnes si připomínáme velikonoční svátky hlavně církevními obřady a tradicemi jako šibání, zalévání či malování kraslic. Ale víte jaké velikonoční tradice dodržovali naši předkové?

Velikonoce připadají na březen nebo duben. Velikonoční týden začíná Květnou nedělí a trvá až po Bílou sobotu.

Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek se nesl ve znamení zelené! Zvykem totiž bylo připravovat zelená jídla. Oblíbený byl zejména špenát nebo zelí, aby byli lidé celý rok zdraví. V tento den bylo hlavním úkolem pouklízet stáje a postarat se o dobytek. Jedním z morbidních zvyků Slovanů bylo, že během Velikonoc se chodili na hroby v přítomnosti mrtvých najíst. V závěru programu jim nechali na hrobech kraslice a jídlo.

Aby byli naši předkové během roku fit, drželi se zvyku mytí se rosou brzy ráno. Také nám doporučují, abychom se na Zelený čtvrtek nehádali ani nic nepůjčovali. Odměnou by mělo být, že se vyhnete sporům a budete mít prasátko plné peněz.

Ze čtvrtka na pátek
Lidé měli kdysi „výbornou vychytávku“ proti strigám. Staří Slované věřili, že právě v noci ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek se na určitých místech vesnice potkávaly čarodějnice. Ty prý pořádně žurovali, tancovali, čarovali, kradli kravám mléko a škodili ovocným stromům. Vyřešili to tak, že zárubně stájí přetřeli starým dobrým česnekem, posvěcenými vrbovými pruty se šibal dobytek a kravám se na rohy uvazovaly červené stužky. A do toho všeho je ještě plašili řehtačky, protože věřili, že se bojí hluku. Hmm, a kdo tu byl potom ten bláznivý…

Velký pátek
Velký pátek je dnem Kristova ukřižování a v lidových pověrách se pojí s magickými silami. Zahrádkáři pozor! Podle tradic by se v tento den nemělo hýbat půdou, okopávat zemi ani sázet. Kromě toho nám naši předkové nedoporučují ani prát prádlo, neboť by bylo namočeno Kristovou krví.

Pokud toužíte po krásných zubech, můžete vyzkoušet následující zvyk. Lidé se na Velký pátek chodili mýt do potoka, aby se jim vyhnuli všechny nemoci. No jako bonusem pro zdravý chrup bylo, že se snažili ústy uchopit ze dna kamínek, který pak hodili levou rukou za hlavu. Pokud se vám to povede, podle starých tradic by vás neměly bolet zuby. Neznámo, jestli po této zkušenosti, naši prapraprarodiče ještě nějaké zuby měli.

Bílá sobota
V tento den ležel Ježíš Kristus v hrobě. A proč bílá? Název pochází od bílého roucha nově pokřtěných, kteří přijali křest na velikonoční vigílii (bohoslužba na Velikonoce připomínající Kristovo zmrtvýchvstání). Nebo může název pocházet i ze zvyků velkého úklidu a bělení, které se konaly v tento den před nedělí zmrtvýchvstání. Na Bílou sobotu se lidé starali o úrodu svých polí. Kladli na ně křížky z ohořelých dřívek a sypali na louky popel z posvěceného ohně. Před požárem domů vás měly ochránit uhlíky, které pokládaly za trámy. A následovalo, pro nás známé, pletení pomlázek, zdobení vajíček, úklid či pečení.

Velikonoční neděle
Právě Velikonoční neděle představuje největší slavnost křesťanského církevního roku, protože se slaví Kristovo vzkříšení. V tento den všichni utíkali do kostela, aby jim posvětili velikonoční jídla. To přetrvává dodnes. Naši předkové byli opravdu štědří ke každému a všemu. Kousek posvěceného jídla dávali každé návštěvě, na pole, do studny či do zahrady. Vždyť ať si i studna „pošmákne“.

Velikonoční pondělí
Tradice v tento den se přenesly z minulosti do současnosti. Velikonoční pondělí představuje čas zábavy, koupačky či pomlázky. Pro některé ženy a dívky to někdy není až tak švanda, jelikož je mohou muži a chlapci beztrestně vypléskat a vytopit pod vodou. Protože je voda symbolem zdraví, krásy a mládí, na tento „beauty ozdravný“ rituál se zcela „dobrovolně“ podujmeme.

Na západě Slovenska mají v oblibě šibaní a na východě zase oblévání. Výprask zelenou hůlkou by měl zajistit zdraví, růst, hojnost a znovuobnovení síly. A tu budou ženy potřebovat. Vždyť víte, co následuje den po Velikonočním pondělí. Den, kdy mohou dámy vyúčtovat předchozí den pánům.

pr článek

Další články autora